Vědomí – stav bdělosti, kdy si člověk uvědomuje věci z okolního prostředí, vlastní vzpomínky, myšlenky, pocity, je schopný zaměřit se na svou pozornost a může jednat podle své vůle
Bezvědomí – stav, který je projevem poruchy činnosti centrální nervové soustavy a stav útlumu vědomí a bdělosti různé intenzity. Je obrazem funkčního, nebo anatomického poškození mozku a bezprostředně ohrožuje život člověka, především pokud nastane v kombinaci s poruchou dechu – zapadnutí jazyka, vdechnutí cizího tělesa, zvratků apod.
Poruchy vědomí lze rozdělit do dvou základních skupin – kvalitativní a kvantitativní.
Kvalitativní poruchy vědomí
Mdloba – krátkodobá ztráta vědomí v důsledku nedostatečného okysličení mozku
Obnubilace – mrákotný stav, je zachována prostorová orientace, ale chybí schopnost jednat dle vlastní vůle
Delirium – je provázeno halucinacemi a celkovým vzrušením
Amence – dochází k poruše chování, vnímání, nálady a myšlení, střídá se stav útlumu a vzrušení
Agonie – nejčastější porucha vědomí v období umírání
Kvantitativní poruchy vědomí
Somnolence – příznaky spavosti, nemocného lze probudit, nemluví spontánně, reaguje na bolestivé podněty
Sopor – mumlá nesrozumitelná slova, nereaguje na otázky pouze na silné bolestivé podněty
Kóma – nejtěžší porucha vědomí, nereaguje na zvuky, nehýbe se, nemluví
- povrchové – snížené obranné reakce, zornice reagují na světlo
- hluboké – chybí obranná reakce na bolestivý podnět
- vigilní – neřešitelný stav těžkého poškození mozkové tkáně
Příčiny – neurogenní – poranění mozku a hlavy, záněty, krvácení, mozkové příhody, infekce, psychogenní – hysterie, exogenní – otravy, endogenní – cukrovka, nemoci jater, slinivky, ledvin, štítné žlázy, kardiovaskulární – infarkt, zástava srdce, respirační – vdechnutí cizího tělesa, poruchy vodní, poruchy minerálů a tepelné – rozvrat minerálů, dehydratace
Příznaky – člověk bezvládně leží, může mít křeče – zástava oběhu, ochablé svalstvo, a v důsledku toho zapadlý jazyk, který nasedá na zadní stěnu hltanu a uzavírá vstup do dýchacích cest, čímž dochází k dušení, nereaguje na oslovení, zatřesení ani na bolestivé podněty.
První pomoc
Zavolat na linku 155, technická první pomoc – eliminovat vnější vlivy a zdroje, které by mohly postiženého, ale i vás ohrozit – uhasit oheň, vypnout proud, vyprostit z auta apod., pokus o navázání kontaktu – oslovení, nebo bolestivý podnět, zhodnocení základních životních funkcí – hlavně vědomí a dýchání (viz. Kapitola základní životní funkce), uvolnění dýchacích cest – záklon hlavy, pokud dýchá sám a dostatečně, můžete ho uložit do zotavovací polohy na boku, ale stále ho kontrolujte, pokud nedýchá, nebo má jakoukoliv poruchu dýchání, zahajte neprodleně neodkladnou resuscitaci.
Pamatujte
Včasné a rozhodné poskytnutí laické první pomoci je mnohdy prvním a často rozhodujícím krokem k záchraně zdraví a života. Včasné přivolání odborné první pomoci, pak samozřejmě umožňuje poskytnutí nejvyšší odborné péče v nejkratším čase a podstatně zvyšuje šance nemocného na přežití a úplné uzdravení. Pokud si nejste jisti, zda resuscitaci zahájit, nebo nezahájit – řiďte se touto rovnicí a nikdy nic nezkazíte, naopak v mnoha případech postiženému ZACHRÁNÍTE ŽIVOT
Bezvědomí + jakákoliv porucha dýchání = zahajte resuscitaci
K posouzení stavu vědomí se běžně používají různé skórovací systémy a tabulky, z nichž nejpoužívanější je Glasgow Coma Scale (viz. Tabulka), které se používá ve většině zdravotnických zařízeních v naší republice. Další hojně využívanou skórovací tabulkou je hodnotící tabulka pro novorozence – Apgar score, které se zaznamenává v 1., 5. A 10. Minutě po porodu.
