Šokový stav

Je závažný, život ohrožující stav, který je natolik závažný, že dodávka kyslíku krví nestačí pokrýt metabolickou potřebu tkání a důležitých orgánů. Je způsoben buď absolutním, nebo relativním poklesem objemu krve v cévním řečišti. Šokový stav může vzniknout hned z několika příčin:

Hypovolemický šok  šok z nadměrné a rychlé ztráty krve až 20-30% objemu – krvácení, popáleniny, zvracení, průjmy, infekce
Kardiogenní šok  selhávající srdeční sval – srdeční infarkt, srdeční selhání, ucpání (embolie) do plicnice
Septický šok  těžké pooperační infekce, popáleniny, objevují se vysoké horečky, zimnice
Anafylaktický šok  vyhrocená alergická reakce, cizorodé bílkoviny – jedy hmyzu a hadů,
Neurogenní šok  rozvoj šoku v důsledku oběhového selhání způsobeného abnormálním rozšířením cév, které má svou příčinu v poruše centrální nervové soustavy – úrazy mozku, lékové intoxikace
Traumatický šok  polytraumata, kombinace krvácení, popáleniny, zlomeniny
Popáleninový šok  šok z rychlé ztráty kolující tekutiny – únik plasmy z popálených míst

Fáze šoku:
I. Fáze – kompenzace
Organismus „přepne na nouzový režim“, nastává tzv. Centralizace oběhu – zapojení malého oběhu, je zajištěno prokrvení důležitých orgánů – hlavně srdce, plic a mozku, tato fáze trvá pouze omezenou dobu, než začne selhávat srdce, kdy šok začne přecházet do další fáze
II. Fáze – dekompenzace
Začíná selhávat oběh, je nutný včasný zásah rozšířené odborné první pomoci, podání kyslíku, léků podporujících srdeční činnost, i tato fáze netrvá věčně, a pokud není zahájena včasná a účinná léčba přechází šok do další fáze
III. Fáze  ireverzibilní – nezvratná
Stav, kdy nastává multiorgánové selhání, dochází k morfologickým změnám v orgánech, tato fáze je nezvratná a končí většinou smrtí postiženého

Příznaky  vysoká tepová frekvence, přesahuje až 120-160/minutu, nitkovitý, špatně hmatný puls, razantní pokles tlaku, studený pot, klidový třes, zimnice, bledost, apatie, poruchy vědomí až bezvědomí, promodrání periferie, snížené periferní plnění – když zmáčknete nehtové lůžko, tak za normálních okolností nejprve zbělá tlakem, když ho uvolníte zčervená opět cca do 1 vteřiny, při šoku je interval znovuzčervenání i delší než 3 vteřiny, zrychlený a povrchní dech.

 

První pomoc

Zavolat na linku 155, sledovat základní životní funkce – dýchání, jeli nutné zahájit neodkladnou resuscitaci, pokud je postižený při vědomí – uložit do protišokové polohy – se zvýšenými dolními končetinami, pokud lze zajistit, tak můžeme naklonit celé tělo do tzv. Trendelenburgovy polohy – nohy výše než hlava (viz. Obrázek) – pozn. Neukládejte postiženého do této polohy při kardiogenním šoku (tzn. Pokud bude mít příznaky srdečního infarktu).

Protišoková opatření – 5 T
TEPLO – zajistit tepelného komfortu, zamezit tepelným ztrátám
TEKUTINY – nedávat nic pít, jen vlhčit rty, tlumení pocitu žízně
TICHO – uklidnění, psychologicky působit na zlepšení stavu postiženého
TIŠENÍ BOLESTI – zástava krvácení, znehybnění zlomenin, nedávat léky ústy
TRANSPORT – sami netransportujte, vyčkejte do příjezdu záchranné služby